Jdi na obsah Jdi na menu
 


 Cesta ke svému já

 

 Meditace je po staletí součástí šamanských rituálů amerických indiánů. Šamani tím dosahovali zvláštního stavu osvobození, ve kterém putovali hluboko do sebe, kdy si uvědomovali nejskrytější příčiny a souvislosti. Jak vysvětluje antropoložka Angeles Arrienová ve své knize Archetypy šamanské tradice, meditace je příležitost objevit určité stránky nás samých. Může být chápána jako portál s trojími dveřmi - dosahuje vzpomínek a asociací, funguje jako most mezi vnějším a vnitřním světem a odhaluje božské stvoření v nás.
Indiánská tradice pracuje s meditací blíže k praktickému využití, k hledání a nalézání. Proto může být pro mnohé bránou do změněného stavu vědomí, ve kterém přináší odpovědi na nejrůznější otázky. Indiánská meditace využívá také nejrůznější polohy. Například pro další rituál vizionáře je nejvhodnější meditace v chůzi - kdy si vědomě zvolíme určitou otázku, necháme ji odeznít a pak pozorujeme, co je nám během chůze odhalováno. Nemusí to být vždycky dvakrát příjemné. Ale pokud je člověk ochoten vstoupit do tohoto stavu mysli naplno, může očekávat silný zážitek.
Obrazek

Dvakrát denně na lačno

Meditace, která je však spojena především se světem asijských klášterů, u nás měla dlouho nálepku šarlatánství. Ostatně jako všechno, co nebylo možné vysvětlit marxistickými vědci. Přestože hraje menší roli třeba i v křesťanství (rozjímání), tradičně je spojována hlavně s buddhismem a hinduismem.

Pokud se oprostíme od náboženských systémů a ponecháme meditaci samu o sobě, jde vlastně o jakousi duševní hygienu či cvičení, které má až neuvěřitelnou škálu pozitivních dopadů. A to jak na psychickou, tak i fyzickou stránku člověka. Dnes je přínos již vědecky potvrzen a řada lékařů meditaci doporučuje jako součást léčby - třeba při neurózách, migréně, depresi či nespavosti. Ale v posledních letech se s ní experimentuje také při drogové závislosti, léčení alkoholismu či dokonce při rakovině. Zvláště je doporučována v okamžicích, kdy musíme žít s bolestí. Umožňuje nám získat nad bolestí kontrolu a lépe se s ní vyrovnat. Meditace nabízí obrovskou výhodu při léčení duševních problémů - nemá žádné vedlejší účinky a na rozdíl od léků nijak nezatěžuje organismus. Navíc je zadarmo a dávkuje se podobně jako léky: dvakrát denně na lačno.

Proč tedy léky už dávno nenahradila? Problém je v tom, že si do určité míry musíte pomoci sami. Nestačí si vzít v určený čas antibiotika a čekat, až za vás problém vyřeší. Pokud se chcete léčit meditací, musíte tomu obětovat spoustu času. Jedná se totiž o pozvolný a někdy i velmi dlouhodobý proces, jehož výsledky hned nevidíte, leckdo proto rezignuje.

 

 

Heuréka!

Jak meditovat? Na tuto otázku téměř neexistuje odpověď. Způsobů jsou totiž stovky - při některých se můžete modlit, při jiných tancovat, cvičit, donekonečna "drmolit" mantry či třeba jen chodit po horách s hlavou v nebesích. Samotná technika totiž není nejdůležitější, hraje se jen o stav, který pomáhá navodit.

Všechny způsoby zvyšují koncentraci a vedou k ovládání mysli. Ostatně často lze přirozeně meditovat a ani o tom přímo nevědět. Například při koncertu vážné hudby může být člověk natolik zklidněn, že se vnímání zastaví a vy se dostanete až kamsi za své aktuální myšlenky. Nebo při dlouhé klidné procházce, kondičním běhu či kvalitní, alespoň hodinové masáži. V takových situacích se často stává, že vás najednou napadne i řešení problému, který jste měsíce nemohli rozluštit. Během meditace je totiž mysl otevřená inspiraci. Ale pozor. Jedná se o samovolný proces. Do meditace nelze vstoupit s tím, že od ní něco konkrétního očekáváte. Třeba vynález, novou báseň či chytlavou melodii. Meditace není uvažování o problému. Je to přesně obráceně. Při meditaci vás může řešení napadnout právě ve chvíli, kdy o tom vůbec nepřemýšlíte. Přichází nikoli analýzou, ale jakousi vnitřní intuicí. Navíc platí jeden paradox. Meditace v nejčistší formě nastává právě ve chvíli, kdy se zbavíme všeho chtění. Vědomou myslí se stav vrcholné meditace nedá přivolat. Přichází spíše jako odměna. Jako vědomí bez myšlenek a bez hranic, jako splynutí s podstatou. Vždyť i samotný Buddha, v jehož stopách dnes kráčejí miliony následovníků, prohlásil po svém osvícení: "Našel jsem to až tehdy, když už jsem nehledal."

 Musíte se napřed zbavit veškerého chtění

 

Vypnutý mozek

Meditaci můžeme běžně využívat především jako prostředek psychohygieny. Nabízí nám cestu mimo mysl. Za naše já. Mozek je totiž neustále zapojen a přebíhá od jedné myšlenky ke druhé, přičemž současně vyhodnocuje všechny informace přicházející smysly. Bezcílně se zabývá vzpomínkami na minulost, přemýšlí o budoucnosti, vybavuje si sny a další obrazy, čímž vlastně neustále plýtvá energií.

Jen když se dokážete uklidnit a vypnout "aktuální příjem smyslů", když zrovna mysl neruší žádné myšlenky a emoce, jste schopni jasně vidět to, co je podstatné a v běžném stavu vědomí skryté. Meditovat znamená poznávat při zastavené rozumové aktivitě.

Při pravidelné meditaci bude vaše mysl soustředěnější, více se poznáte a snadněji budete ovlivňovat své chování. Zmenšuje se celková podrážděnost, navozuje pocit uklidnění. To jedna stránka věci, spíše praktická. Druhá, poněkud nadneseně můžeme mluvit o mystické, je jakýsi vnitřní klid a radost, který vás při dlouhodobějším praktikování prostoupí.

Ale vraťme se k praktickému přínosu meditace v každodenním životě. Meditace dokáže zmírnit napětí a psychické zatížení, které způsobuje stres. Proto patří mezi velmi účinné nástroje duševní hygieny, podobně jako pravidelný sport, jóga, relaxace či sauna. Meditace současně pomáhá zmírňovat rozpor mezi vytížeností pravé a levé hemisféry mozku a pomáhá obnovovat jejich rovnováhu.

Její účinek má dlouhodobou platnost. Není to samozřejmě tak, že stačí jednou týdně meditovat, a jste imunní proti stresu. Pokud chcete viditelné výsledky, je třeba meditovat pravidelně, alespoň jednou denně zhruba 15 až 30 minut. Lepší je pak meditace dvakrát denně - což je však při současném způsobu života značné časově náročné. Většina lidí dává přednost ranní meditaci po probuzení, kdy je mysl jasná a klidná, nebo večernímu rozjímání. Právě změna dne a noci při svítání a stmívání je považována za posvátný čas určený pro meditaci.

Život na 200 procent

Spousta lidí se domnívá, že meditace může změnit jejich osobnost. Bojí se nějakého mystického zážitku, který je "očaruje", ale to je silně zkreslená představa. Je sice pravda, že v počátečním období meditace se mohou objevit určité "ošklivé" prožitky, ale ty souvisejí spíše se zbavováním se různých "nepotřebných" nánosů. Jinak však k nějaké zásadní proměně dojít nemůže. Meditace je cestou do duše, takže v konečném důsledku poznáváte pouze sebe. Neexistují žádné předepsané či správné zážitky. Meditace je naprosto individuální a liší se u každého tak, jako se liší třeba hudební vkus či sportovní talent.

Právě zájem o poznání sama sebe vynesl v 60. letech minulého století meditaci do popředí zájmu umělců a revoltující mládeže. Vedle drog navozujících změněné stavy vědomí rostla i móda zenového buddhismu a nejrůznějších forem meditace. Její sláva stoupla zvláště poté, kdy do Indie odjeli meditovat Beatles. Přestože později zájem poněkud ochabl, meditace se stala nedílnou součástí relaxačních technik a psychohygieny, která zbavuje stresu či dalších civilizačních nánosů. V USA například třetina velkých firem nabízí svým zaměstnancům meditační kurzy. Přestože financování podobných aktivit stojí společnosti nemalé peníze, jejich personalisté a manažeři už dávno vědí, že se jim náklady brzy vrátí zpět.

U absolventů kurzů totiž dochází k rapidnímu poklesu nemocnosti a úrazovosti (až o 70 procent) a současně se prý až dvojnásobně zvyšuje produktivita práce.

Jak meditovat

1. Místo a čas

Vyberte si správnou dobu - nejlepší je soumrak či úsvit. Najděte si klidné a tiché místo. Může to být doma nebo v přírodě, ale nemělo by vás nic vyrušovat. V každém případě vypněte telefon.

2. Správná poloha

Pohodlně si sedněte. Doporučuje se poloha lotosového květu, ale můžete sedět i v tureckém sedu. Měli byste mít rovnou páteř a zvednutou hlavu. Pokud se v sedu neuvolníte, můžete případně ležet na zádech.

3. Uvolnění

Pokuste se uvolnit. Můžete vyzkoušet metodu relaxace, kdy si v lehu uvědomujete každou část těla a snažíte si ji uvolnit, zbavit napětí.

4. Opakujte mantru

Začněte meditovat. Nejvhodnější pro začátečníky je použití posvátné fráze - mantry. Vyberte si nějakou známou mantru, která se vám libí (nebo si ji vymyslete), a opakujte ji stále dokola - nejprve nahlas a později v duchu. Jiný způsob nabízí soustředěné pravidelné dýchání. Do stavu meditace vás může dovést také upřený pohled do plamene svíčky.

5. Nechte plynout myšlenky

Pokud se vám v hlavě honí myšlenky, nesnažte se je silou vůle zapudit. Nechte je plynout a soustřeďte se buď na opakování své mantry, nebo na dýchání. l když se vám zdá, že se nic neděje, vydržte.

6. Vnímejte účinky

Meditace nekončete náhle, ale pozvolna. Zkuste pozorovat svou mysl a snažte se zachytit a uvědomit si účinky meditace, ať už jsou fyzické či psychické.

Tajemství manter

Zvuk představuje formu energie a proto není divu, že opakovaná "zaříkávací" formule se stala téměř synonymem meditace. Tak jako spáchaný hřích byl v křesťanství potrestán odříkáním dvaceti "zdrávasů" a třiceti "otčenášů", mají mantry důležité místo v hinduistické i buddhistické meditaci. Začátečníkům se doporučuje, aby mantry nejprve vyslovovali nahlas, a až později přešli do šepotu či do jejich nekonečného opakování v duchu. Pro příklad představujeme některé známé mantry.

 

ÓM

Tento výraz je považován za kořen všech zvuků, ale současně také za podstatu myšlenek. Ó začíná hluboko v těle a postupně stoupá vzhůru, zakončené vibrujícím M, které rezonuje v hlavě. Dvacet minut opakování slabiky ÓM přináší dokonalou relaxaci celému tělu.

 

 

Obrazek