Vždy když mě kontaktuje duše mého bratra, tak mám různé indicie nějaký podivný zvuk...
Pro všechny, které zajímá kontakt s dušemi zemřelých.
Protože mi řada z Vás píše na email, nebo do příspěvků a žádá o vzkaz jejich blízkých zemřelých, píši toto pro všechny, kteří si myslí, že lze předávat vzkazy od jiných duší.
Bohužel to nejde. Před pár měsíci mě kontaktovala jedna cizí duše, tím myslím duši mimo mé příbuzenstvo.
Vždy když mě kontaktuje duše mého bratra (maminka mě sama většinou nekontaktuje), tak mám různé indicie (nějaký podivný zvuk, šramot) nebo mě začne velmi silně bolet hlava, to již vím, že jsem indicii prošvihla, tedy nevěnovala jsem ji pozornost a bratrova duše chce se mnou neodkladně mluvit. Někdy to trvá třeba i celé odpoledne než se dostanu domů a mohu vzít tužku, aby mi napsal co se děje, že to nemůže počkat. Jakmile začne komunikace, hlava mě přestane okamžitě bolet. Ke kontaktu té cizí duše jen stručně.
Vždy když začínám kontakt, ať již vyvolaný mnou, nebo duší, první otázka zní: „Duše jsi tady?“ nebo „Duše jak se jmenuješ?“ nebo „Duše jak jsem tě nazývala ve tvém posledním životě?“. A podle toho jak se zeptám, taková je odpověď, ale až do té doby se vždy napsalo jméno bratra nebo mamky.
Ten den v únoru se mi stalo, že jsem zaznamenala opět nějaký podivný zvuk a jelikož už dovedu rozlišovat tyto zvuky, vzala jsem tužku a zeptala jsem se: Duše jsi tady? Následovala psaná odpověď: ANO. Na otázku: „Duše jak se jmenuješ?“ Se napsalo jméno cizí... Zarazilo mě to a komunikaci jsem s omluvou odmítla. Ale duše byla neodbytná a během pár dnů mě ještě několikrát kontaktovala se stejným výsledkem.
Při dalším kontaktu jsem ji tedy nechala napsat co ji trápí. Napsala dlouhý vzkaz pro svou ženu a další pro svého syna. Nebudu psát co, protože to bylo příliš osobní. Chtěla po mě abych vzkazy předala, já jsem jí řekla, že to neslibuji, ale uvážím to. Asi po týdnu, co jsem si s tím nevěděla rady, kontaktovala jsem duši bratra, aby mi poradil co mám dělat. Rada zněla: neposílat a následovalo vysvětlení. Stručně řečeno, nepředávej žádné vzkazy, otevřeš tak dveře i jiným duším a já ti pak nemohu pomoci. Svolení mám k tomu, abych to napsala do knihy, hlavně jako varování pro všechny, kteří si myslí, že je to možné a nic při tom nehrozí.
Jinak se omlouvám, že knihu ještě nemám dokončenou, ale nemám s tím spěchat a mám si dát práci, tak to stále upravuji a doplňuji o další sdělení z onoho světa.
Jen žasnu jak jsou duše výřečné, chytré a přemýšlí úplně jinak než za života tady. Ale jeden vzkaz pro Vás mám:
„Nebojte se o své blízké duše, je nám tady lépe než si můžete představit, zpočátku smutno, než projdeme smířením, ale věřte - jsme stále s Vámi, kdykoliv si na nás vzpomenete. Nesmutněte, to nás trápí. Vzpomínejte s úsměvem a radujte se ze života i když není vždycky jednoduchý, ale to co prožíváte, jste si naplánovali, možná někdy vykročíte i nesprávným směrem a do cesty se Vám staví řada překážek, a to jen proto, že jste učinili špatné rozhodnutí a neposlechli jste svůj vnitřní hlas.
Vzpomeňte si, jak jste si někdy, když věc dopadla špatně, říkali – to jsem přesně věděl, že jsem to měl udělat tak a tak, ano něco vás nabádalo k jinému rozhodnutí, ale přesto jste to udělali jinak i když jste to cítili jako chybu, naučte se poslouchat svůj vnitřní hlas, to Vám radí či Vás varuje Vaše duše.
To ovšem zhodnotíte až tady, tak jako já a všechny ostatní duše. Duše existuje dál i když v jiné formě, kterou nelze okem zaznamenat, jen výjimečně se můžeme transformovat do formy viditelné a někomu koho si vybereme umožnit, aby nás viděl, tak jak nás znal za života“.
Toto je zatím vzkaz od duše mého bratra, zbytek až v knize. Všechny Vás moc zdravím a doufám, že knihu stihnu již brzy dokončit.
zahady.mysteria.cz |
